Pedagogická koncepce

Motto:

„Nemáme se ptát jen co potřebuje člověk vědět a umět pro existující společenský řád, ale především jak je člověk založen a co se dá v něm rozvinout, aby pak dodalo existujícímu řádu nový život.“

(Podle Rudolfa Steinera.)

Škola musí být postavena na prohloubené nauce o člověku. Člověku jako tělesné, duševní a duchovní bytosti, člověku s vesmírnou dimenzí.

Takto založené učení je cestou jak získávat poznatky o světě a o člověku metodou vnitřního školení, jež vede ke svobodě individuality. Zkušenostmi ve světě a ve svém sociálním okolí musí student nalézt sama sebe, svůj světový názor, svůj osudový okruh bytostí a své úlohy ve světě.

Úkolem učitele není dotýkat se žákova „já“, nýbrž přispět k tomu,

aby se jeho prostředky (tělo a duch) utvářely tak, aby individualita jimi mohla volně vládnout. Pomáhá odstraňovat fyzické a mentální překážky a utváří podmínky, jimiž duch může vstupovat do života v plné svobodě.

Zastupovat a bránit za každé situace sféru „čistého lidství“, bez ohledu na politické a ekonomické zájmy, je nezastupitelná funkce autonomního duchovního života každého adepta umění, který současně s garancemi volného toku informací, musí být chráněn akademickými svobodami.

Nejdůležitějším úkolem školy není poskytovat vědomosti jako takové, ale umění učit se sebevzdělávat.

Cílem školy je vzdělávání člověka s cílem jeho sebe-utváření.
V umění vychovávat, se v principu nejedná o souhrn pedagogických metod, ale především o příkladný životní postoj.

Nejdůležitějším úkolem uměleckého pedagoga je podporovat a sociálně zúrodňovat nadání (nikoli přivádět k práci v předem nalinkovaném systému technicko-ekonomických trendů).

Záměrem takovéto školy není vychovávat naprogramované komerční specialisty, nýbrž mnohostranně vzdělané tvůrčí osobnosti, plné zájmu o celou skutečnost života (které tak snadno zvládnou i svoji zvolenou specializaci).

Základní podmínkou tvořivého duchovního života je svoboda projevu.

doc. ak. soch. Tomáš Ruller (1995)